rady

ZÁVĚREM

Profesní komory ČKAIT a ČKA jsou vlastně komory s tzv. povinným členstvím, které navazují na tradici středověkých cechů. Jejich úkolem je dbát o vysokou úroveň profese a na dohled nad členy.

Stát je zřídil a přenesl na ně svoji odpovědnost, ale za přenesení odpovědnosti jim neplatí jako třeba obcím, nýbrž to zařídil chytřeji. Stát to zařídil tak, aby jste bez členství v komoře nemohli vykonávat svoje řemeslo. Tedy zajistil komoře přísun členů. Také povolil, že členové musí komoře platit příspěvky na provoz. A takto se stát zbavil odpovědnosti za profesi a nic ho to nestojí.

Také si už byl od začátku někdo vědom rivality mezi inženýry a architekty a tak se vytvořily hned dvě komory. Že jsou vlastně stejné nikoho nezaráží.

99% oslovených členů mi potvrdilo, že kdyby nebylo provozování jejich živnosti podmíněno členstvím v komoře, v komoře by nezůstali ani minutu. To 1% co jim členství v komoře nevadí jsou zaměstnanci komor. Nejde ze strany členů o nepochopení důležitosti komor. Naopak jde o to, že pochopili nedůležitost komor.

Často slýchám různé stížnosti. Zmíním je tu, i když kritika komory už stála hodně členů vyhazov.

  1. ČKA i ČKAIT nezaručují kvalitu profese tedy základní smysl jejich vzniku. Při vstupu do komory musíte slíbit, že se budete sám dovzdělávat a při zkoušce ověří vaše znalosti. To je jediné co komory dělají. Posílání odborného, ale spíš reklamního a dost tendenčního časopisu se moc lidí nedovzdělá, hrstkou placených přednášek taky ne. Knihy téměř nevydává. Diskusní skupiny elektronické či osobní nepodporují. Dávají členům kvalitní zakázky u kterých by se něčemu naučil, nedávají. Zkoušky po letech praxe také nezavedla. Tak mi vysvětlete, jak donutí inženýra , aby se nějak dovzdělával. Nijak.
  2. Proč platím poplatky komoře vím, musí zaplatit nájemné za prostory, platy. Ale musí mít tak obrovský aparát, musí mít předseda komory 40 000Kč mzdu? Proč si neplatí ze svého, zájezdy, chlebíčky, plesy, setkání s rauty atd... Prostě poplatky jsou strašně vysoké a nakonec se to přenáší na klienty.
  3. Na co má člen komory za svých 6 tisíc Kč co platí komoře nárok. Jednou měsíčně časopis, jednou týdně ve dvou určených hodinách volat právníkovi (jako dalších tisíc členů), vstup do www stránek komory, kde na odpověď čekáte týdny. Má možnost se obrátit na dozorčí radu při sporu s kolegou. Volit členy a být zvolen. A to je tak vše. Přinese mi členství lepší postavení ve společnosti nebo na stavbě, bude mít více zakázek, dostane možnost se lépe vzdělávat, postaví se za něj komora při soudním sporu, umožní mi členství pracovat v profesi po světě, lobuje za nás v parlamentu a na vládě, prosazuje pro nás úlevy? Odpověď je NE! Naopak při soudním sporu mi kolega inženýr, který je zároveň soudní znalec posudkem zničí kariéru.
  4. Komora je nepružná, zastaralá jako za dob císaře Františka Josef I. Důvodem je vysoký věk členů komory. Věkový průměr vedení komory je přes 65let. Při sezení a čekání na autorizační zkoušku si povšimnete, že všichni admin. zaměstnanci a lidé z vedení jsou velice staří, dokonce jednomu bych typoval přes 80let. Komoru nikdo neopouští dobrovolně, buď je vyhozen nebo ho čeká smrt s razítkem v ruce. To, že dnes je komora vedena lidmi jenž studovali za minulého režimu (to jejich rodiče museli být kádři ), byly v té ideologii formování a tyto praktiky nevědomky přenášejí dál na nové členy je důvodem šílené neefektnosti v komoře. Tito lidé komoru doslova brzdí ve vývoji. Ale nikdy neodstoupí, protože jsou přesvědčeni o své důležitosti, znalostech nebo se jim k důchodu hodí další penízky. Řekněte mi jak člověk co sedí u stolu bez PC jen s telefonem na pevnou linku, protože ovládání mobilu už nezachytil před dvaceti lety, dokáže dělat pro komoru. I když byl svého času třeba děkan a má titul profesor a doteď je stále soudním znalcem. Nebo ti důchodci co se neangažují v aparátu komory, ale sedí si doma a dávají za úplatu razítko mladým inženýrům bez praxe. Sice už od převratu se nevzdělávají. Mají po mrtvičce a špatně mluví, ale razítko mají dál. Auto nesmí řídit, ale stavět domy mohou. To je jeden z nejhorších nešvarů komory co pokřivuje celý trh.
  5. Po zřízení komor se v roce 1993 nahrnulo do komor spoustu individuí bez kvalitního vzdělání a praxe, bez větších problémů. Jen, aby se komora zaplnil. A ti nás dnes zkoušejí a dávají nám razítka.
  6. Cechy měli jednu velkou výhodu, nešlo nikdy o jednu velkou organizaci na celém území státu. Ale byly většinou organizovány jen na určitém území města. Pak se mohlo stát, že vás vyloučili, nepřijali nebo dokonce se Vám tam nelíbilo a odešel jste sám. Přešel jste do sousedního města a splnil zkoušky tam.
  7. Cechy měly i nevýhody, jako snižování konkurence, tím, že bránily vstupu nových členů do komory. Tyto nešvary si komory ponechaly.
  8. Jedna třetina lidí do komory vstupuje na základě prominuté zkoušky nebo vzdělání. Jen já bez známostí a vlivů dokazuji praxi a znalosti.
  9. Proč komora nerozlišuje v razítku mezi inženýrem projektantem, inženýrem na stavbě, inženýrem pedagogem, inženýrem teoretikem. Všichni mohou vše, když na to nemají praxi, obzvláště pedagogičtí pracovníci.
  10. Týmy komor jsou zvány na Vládu a na ministerstva, aby se vyjadřovaly k stavebnímu zákonu a vyhláškám. Bohužel jejich připomínky jsou ignorovány a jsou tam zvány jen ze slušnosti. Neumí nic prosadit.
  11. Komory všude ve světě ovlivňují školství, respektive výuku jejich budoucích profesních kolegů. Nastavují limity ročních přijatých na VŠ a SŠ, tak aby nebylo přebytek absolventů, které komora nebude chtít přijmout a tedy, aby nestudovali lidé školy zbytečně, protože nenajdou uplatnění. Také k přijímacímu řízení na VŠ se musí komory vyjádřit. Dnes se na stavební fakulty moc lidí nehlásí a tak se musí brát každý, aby moloch jako VUT nebo ČVUT měl z čeho platit mzdy atd.. Na přijímačkách stačí úspěšnost 20%, testují se znalosti jen z fyziky a matematiky. Čeká snad komora, že takto jí vzniknou kvalitní inženýři? To jen slepě věří univerzitám. Základem je oborový test. Najít studenty co k oboru mají vztah, baví je. A vyfiltrovat ty co tam jdou jen kvůli rodičům nebo za kamarády. Také gymnazisti musí prokázat, že mimo své studium se doma samo vzdělávali v oboru o který mají zájem. Odpadnou pak problémy s tím, že stavební fakulty první dva roky opakují učivo průmyslovek, aby doučili gymnazisty, a pak není divu, že chybí čas na důležité předměty. Student jenž má o obor zájem je motivovaný, vzdělává se i sám a je do budoucna přínosem pro řemeslo. Nehrozí, že po dokončení univerzity opustí obor, jako 30% absolventů.
  12. Nakonec musím zmínit anabázi, kterou mi popisoval kolega, který měl možnost jednat s úřednicemi v ČKA v Brně. 5 týdnů pře zkouškou šel pro přihlášku, paní co to má v popisu práce byla na dovolené, její kolegyně se snažila pomoct, ale nemohla některé části (dva z řádů komory) přihlášky dohledat. Dostal je později poštou. Za týden s vyplněnou přihláškou šel na komoru v úřední době a nedozvonil se. To opakoval ještě za dva dny, potkal tam několik dalších lidí co si chtěli něco vyřídit v komoře. Ani telefon z netu nefungoval. Další týden už se dovolal a tak přišel. Dozvěděl se, že minulý týden jim nefungoval proud a tak nezvonil zvonek a telefon, ale oni tam byly, ale napsat na dveře cedulku "nefunguje elektřina, volejte mi na toto mobilní číslo, přijdu otevřít" je nenapadlo. Bohužel paní co se stará o přihlášky byla zase na další dovolené a její kolegyně spěchá k zubaři ( bylo 10:00hod) i tak se snažila vyhovět a přihlášku přijmout, stačilo jen okopírovat a potvrdit diplom. Po půlhodině kolegu stejně musela vyhodit, protože se jí nepodařilo zprovoznit kopírku. Domluvili se na zítra. Na druhý den to sice trvalo, ale asi za hodinu kopírka čtyři A4 nakonec vytiskla. Vše odevzdal. Doma ještě napsal email do ČKA, že přihlášku odevzdal tehdy a tehdy a komu. V pondělí další týden přišla odpověď: " přihlášku jsem prošla, vše je v pořádku". Za dva týdny, ráno před zkouškou si ho paní odchytla, že musí některé věci doplnit do přihlášky jinak ho nepustí ke zkoušce. Po dlouhém hledání papírku kam si měla poznačit co je špatně a opakovaném listování v přihlášce sama nebyla schopna říct co mu tam vlastně chybí a propustila ho na zkoušku. Sice jsou milé a pohledné, ale bordel tam mají jako na každém jiném úřadě a je nutné se obrnit.

Na úplný závěr je nutno podotknout, že zrušením komor by k úpadku profese jistojistě nedošlo. Naopak by mohlo dojít k oživení.

posledni aktualizece 3/2016
Vytvořeno službou Webnode
Vytvořte si webové stránky zdarma! Tento web je vytvořený pomocí Webnode. Vytvořte si vlastní stránky zdarma ještě dnes! Vytvořit stránky